Praha 6, Ruzyně, realizace, s akad. arch. Michalem Brixem v asociaci s Scott Associates, Toronto, Kanada
- realizace nové odbavovací haly letiště, procesoru a odbavovacího prstu A
- Nominace České republiky v 6. ročníku ceny Mies van der Rohe Pavilion Award 1998 za Evropskou architekturu
- Finalista Grand Prix Obce architektů 1998
- Nominace na cenu "Stavba roku" 1998
- Cena Inženýrské Akademie 1998 za vynikající realizovaný projekt
- Cena primátora hl.m. Prahy za mimořádně kvalitní architektonické dílo, realizované v období 1989-1999
Na návrhu autorů Brixe a Franty byla vyzdvižena jednota názoru a koncepce, respektování hmoty stávající budovy, řešení „krčku“ mezi novou a stávající budovou, tvar zastřešení haly o odbavovacích mostů a dále urbanistické a hmotové řešení navazující zástavby.
Rozšíření stávajícího odbavovacího areálu severním a východním směrem. V letištní budově mají cestující přístup do obchodních a restauračních zařízení i do prostorných hal s přímým výhledem na letištní plochu. Plocha letištní budovy se zvýšila z 24 000 m2 na 72 800 m2 a dalších 48 800 m2, které zahrnují ostatní prostory. Počet stání letadel se zvýšil na 26, z nichž některá svou velikostí umožňují stání největších typů letadel Boeing 747.
Odbavovací hala se vstupní markýzou je řešena jako jeden vizuální celek, navozující konstrukcí vazníků a vaznic aviatickou tematiku a tvarosloví. Tvar střechy odletové haly je tvarován aerodynamicky a je zcela odlišný od již existující stavby. Vstupní fasáda nové budovy je navržena nízká, aby nekonkurovala stávajícímu terminálu. Markýza nové stavby má odkrytou konstrukci, která doplňuje uzavřenou markýzu stávající budovy.
Veškeré strojní zařízení na střechách odbavovacích mol (Prst A a Prst B) je zakryto stěnami z kovových panelů shodných s fasádou. Tyto stěny mají zvlněný horní okraj, který evokuje křivku střechy odletové haly. Obvodový plášť budovy je z větší části prosklený. V úrovni 3 a 4 je fasáda tvořena kombinací kovových panelů a prosklených ploch. Šedostříbrné panely jsou navrženy tak, aby se dosáhlo co největšího účinku plochy, členěné rastrem dělících spár. Kouřově tónovaná skla kontrastují s modrošedými skly věže terminálu a čirým sklem na budově terminálu. Zastřešení na zakřivených plochách - z krytiny v barvě šedostříbrné. Dominantním prvkem interiéru v nové odbavovací hale je vlastní konstrukce střechy s viditelnými vazníky.
Informační systém je řešen jednotně v celé budově systémem osvětlených a neosvětlených panelů a tabulí.
Odbavení cestujících je jednoúrovňové – odletová a příletová část je řešena v jedné úrovni, a to na třetí úrovni objektu (363). Příletová část se nachází ve stávající budově a odletová v novém terminálu. Odbavení zavazadel – třídírna na úrovni 2., kde jsou situovány třídící karusely, na které se zavazadla od odbavovacích přepážek ve třetím podlaží dopravují pásovým dopravníkovým systémem.
Odbavovací hala letiště má tvar obdélníku 34,5 x 105 m, výška haly je proměnná od 6,6 do 13,5 m. Hala je členěna do dvou dilatačních celků. Zastřešení je provedeno ocelovou konstrukcí. Vazníky jsou příhradové svařované z ocelových bezešvých trubek. Jsou provedeny v rozteči 12,6 m jako dva paralelní prvky.
Vaznice jsou navrženy jako prosté ve tvaru girland. Jsou opět z trubek, plnost je odlehčena kruhovými otvory. Střešní plášť je z profilovaných tenkostěnných plechů. Konzola nad vstupem je na stejném principu. Konstrukce zastřešení je podpírána na severní straně ocelovými sloupy, které, ve spojení s paždíky, vytvářejí rámovou konstrukci zajišťující tuhost stavby ve směru podélném. Na straně jižní tvoří nosnou konstrukci monolitický tubus podpíraný sloupy a stěnami. K tomuto prvku jsou kotveny vazníky a nosníky markýzy tak, že tvoří společně s tubusem a podpůrnými sloupy spojitou konstrukci. Ta pak zabezpečuje stabilitu ve směru příčném i podélném.
Spojovací chodba je konstruována obdobně, liší se pouze tím, že tvar vazníku je jiný. Tato část tvoří samostatný dilatační celek.